Bubnová show, zajímavé přednášky, africká vesnička, vzdělávací ostrov.
Komentované krmení zvířat, otevření výstavy Broz, areálová hra, tvůrčí dílničky.
Program vystoupení bubenické show Afrikana:
- 11:00 Afrikana - otevření programu u nosorožců,
- 14:00 Afrikana – je možné se zapojit do bubnování a tancování, při dětském hřišti,
- 16:00 Afrikana - ukončení programu při dětském hřišti.
22. květen - Mezinárodní den biodiverzity
Již od roku 1992 patří 22. květen Mezinárodnímu dni biologické rozmanitosti (International Day for biological diversity), přičemž slovo biodiverzita označuje různorodost v rámci druhů, ale i rozmanitost ekosystémů. Úmluva o biologické rozmanitosti je jedním z nejdůležitějších v oblasti životního prostředí. Zároveň je i zastřešující úmluvou, protože se zabývá všemi složkami životního prostředí včetně sociálních a ekonomických aspektů našeho života.
Ochrana biologické rozmanitosti se stala jednou z priorit mezinárodní environmentální politiky, což vedlo k přijetí Úmluvy o biologické rozmanitosti 22. května 1992 v keňském městě Nairobi. Slovenská republika se stala členskou zemí úmluvy v roce 1994. Úmluva je postavena na uznání hodnoty společného přírodního dědictví a na úctě ke všem formám života.
Mezinárodní den vyhlásila Organizace spojených národů (OSN). Zajímavostí je, že od r.. 1995 se připomínal 29. prosince – v den, kdy vstoupila v platnost Úmluva o biologické rozmanitosti. V prosinci 2000 bylo na Valném shromáždění OSN rozhodnuto, že se tento památný den bude slavit 22. května, kdy byl přijat a schválen jeho definitivní text.
Úmluva o biologické rozmanitosti
Dne 22. května 1992 byl v Nairobi přijat text Úmluvy o biologické rozmanitosti. V samotné úmluvě je termín biologická diverzita definován jako ,,různorodost všech živých organismů včetně jejich suchozemských, mořských a ostatních vodních ekosystémů a ekologických komplexů, jichž jsou součástí," termín biologická diverzita ve smyslu úmluvy tedy označuje nejen různorodost v rámci druhů a mezi druhů ale také rozmanitost ekosystémů.
Přijetím úmluvy na konferenci OSN jako dokumentu mezinárodního práva se dovršil proces vytvoření konvence, která vytváří právní zastřešení obdobnou úmluvou orientovanou na ochranu přírody vcelku, ochranu volně žijících druhů rostlin a živočichů a ochranu přírodních zdrojů. Úmluva však žádným ustanovením neruší tyto úmluvy ani se s nimi nepřekrývá, ani nevyjadřuje nadřazenost. Svým významem a postavením však zastřešuje mnohé problémové okruhy a vyjadřuje k nim nový přístup zejména z hlediska jejich globálního významu. Současně doplňuje ty problémové okruhy, které jsou mimořádně citlivé a dosud neřešené z hlediska mezinárodního práva (často nejsou řešeny ani na národní úrovni). Z těchto důvodů se úmluva chápe jako vrcholový dokument a její jednotlivé věcné a právní cíle vyplňují „volný“ prostor nezahrnutý ve starších konvencích.
Přírodní kapitál je tvořen našimi ekosystémy a ty zase tvoří služby, které nazýváme ekosystémovými službami. Například cestovní ruch je závislý na kvalitním přírodním prostředí a přímo souvisí s ochranou přírody. Zastavení ztráty biologické rozmanitosti významně přispěje ke zkvalitnění ekosystémových služeb, které jsou nezbytným předpokladem pro zdravý, kvalitní a bezpečný život obyvatelstva.
Komentáře 0
Přidat komentář